MEDVĚD HNĚDÝ (URSUS ARCTOS)

obecně - rozšíření - život - pobytové znaky - ohrožení - ochrana - medvěd a lidé

Zoologické zařazení

Druh:  Medvěd hnědý (Ursus arctos, Linnaeus, 1758)
Čeleď: Medvědovití (Ursidae)
Řád: Šelmy (Carnivora)
Třída: Savci (Mammalia)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Kmen: Strunatci (Chordata)

 

 

Druhy medvědů

1. Medvěd hnědý (Ursus arctos)

1.1. Skupina arctos (evropsko-sibiřští medvědi)
Do skupiny patří:

- Medvěd hnědý (brtník) - Ursus arctos arctos
- Medvěd východosibiřský - Ursus arctos yeniseensis
- Medvěd kavkazský - Ursus arctos meridionalis

Do skupiny patřil i dnes již vyhubený Medvěd atlaský - Ursus arctos crowtheri, který žil  v severní Africe v hornatých oblastech Maroka a Alžíru.

 

1.2. Skupina syriacus (předoasijští medvědi)
Do skupiny patří:

- Medvěd syrský - Ursus arctos syriacus
- Medvěd plavý - Ursus arctos isabellinus

 

1.3. Skupina piscator (východoasijští medvědi)
Do skupiny patří:

- Medvěd kamčatský - Ursus arctos beringianus
- Medvěd usurijský - Ursus arctos lasiotus

 

1.4. Skupina pruinosus (tibetští medvědi)
Do skupiny patří:

- Medvěd tibetský - Ursus arctos pruinosus

 

1.5. Skupina middendorffi (aljašští medvědi)
Do skupiny patří:

- Medvěd kodiak - Ursus arctos middendorffi
- Medvěd aljašský - Ursus arctos gyas

 

1.6. Skupina horribilis (grizly)
Do skupiny patří Medvěd grizly - Ursus arctos horribilis

 

2. Medvěd baribal (Euarctos americanus)
3. Medvěd lední (Thalarctos maritimus)
4. Medvěd ušatý (Selenarctos thibetanus)
5. Medvěd pyskatý (Melursus ursinus)
6. Medvěd brýlatý (Tremarctos ornatus)
7. Medvěd malajský  (Helarctos malayanus) 

 

Blízkými příbuznými medvědů jsou pandy (čeleď pandovití).
Patří sem Panda velká a Panda červená.

 

Obecný popis

Výška – až 130 cm
Délka těla – až 220 cm
Hmotnost – až 350 kg
Věk – až 40 let
Způsob života – samotářsky, medvíďata žijí s medvědicí 2 i více roků
Doba páření – od poloviny května do začátku července
Doba březosti – 33 až 34 týdnů
Doba narození mláďat – leden až únor
Počet mláďat – 2 až 3, jen vzácně více mláďat
Hlavní potrava – tráva, byliny, lesní plody, ovoce, med, byliny,
drobní obratlovci, ryby, kopytníci, mršiny

 

 

Jak vypadá?

Medvěd hnědý je naší největší šelmou. Samci jsou zpravidla větší než samice. Jeho huňatá srst bývá zbarvena od bledě hnědé až po tmavohnědou či černohnědou (délka srsti může být 8-12cm). Mláďata mají na krku bílou skvrnu, která mizí asi po dvou letech. Má zavalité tělo, masivní ramena, podsaditý hřbet, krátký ocas, poměrně malou hlavu, malé oči a uši.

Má velký čenich a mimořádně dobrý čich, slabší už zrak a sluch. Medvěd má velmi silný chrup s mohutnými špičáky, ale stoličky mají široké ploché žvýkací plošky (přizpůsobené na rostlinnou potravu). Na obličeji nemá mimické svaly, proto má téměř stejný výraz. Na  robustných končetinách má široké pětiprsté tlapy, celou plochou došlapující (je ploskochodec). Prsty jsou zakončeny mohutnými drápy.

Chůze je pomalá a zvíře budí dojem nemotorného zvířete. Když však dojde na běh, překvapí nás svou rychlostí. Dobře plave a šplhá na stromy.

 

  Jedno indiánské přísloví praví: „V lese spadl list. Jelen to uslyšel, orel to uviděl, medvěd to ucítil“.

 

Víte, že…

Předkem medvěda hnědého byl znatelně větší, až 4 m velký medvěd jeskynní (Ursus spelaeus), vyhynul zhruba před 10 000 lety.

 

- Nejmenším poddruhem medvěda hnědého je medvěd syrský, největším medvěd kodiak a grizzly (až 800kg).


- Medvěd hnědý je státním zvířetem Finska.


- Medvěd brtník, jako poddruh medvěda hnědého, dostal své jméno podle staročeského slova brť, což znamená dutina stromu. Medvěd z nich vybíral hnízda lesních včel. Brtníci byly původně lidé, kteří se starali o včely zasedlé v dutinách stromů (v brtích).


- Dva úplně stejně zbarvené medvědy lze potkat jen vzácně.


- Medvědi nemají téměř žádnou mimiku (na rozdíl od psů nebo koček) Je proto velice těžké na medvědovi poznat jakou má náladu a co v nejbližší chvíli udělá.


- Při rychlejším běhu zvedají medvědi zadní části chodidla jako lidé a našlapují na přední část chodidla.


- Při běhu dokáže vyvinou rychlost 50 – 60km/hod.


- Při běhu dělá skoky až 8m dlouhé.


- Drápy jsou mnohostranným nástrojem medvěda, bývají až 10 cm dlouhé, jsou ohnuté, ale nejsou zatažitelné.


- Až 90 % potravy medvěda hnědého tvoří rostlinná potrava.


- Před zimním „spánkem“ (hibernací) se musí medvěd pořádně vykrmit. V žaludku mu nezůstane ale nic, všechno se změní v tuk, z kterého žije téměř půl roku. V tomto období ani nic nevyměšuje. Jeho organismus se změní v dokonalou „chemickou továrnu“, která moč rozloží na vodu a aminokyseliny, z nichž pak medvěd čerpá nové živiny.


- U medvědích samců bývá teplota v brlohu plus 6 až 7 stupňů, u samic plus 10 stupňů.

 

 

foto: Michal Babnič, Karel Brož, Michal Šulgan