MEDVĚD HNĚDÝ (URSUS ARCTOS)

obecně - rozšíření - život - pobytové znaky - ohrožení - ochrana - medvěd a lidé

Pobytové znaky

Mezi pobytové znaky medvěda patří stopy, trus a značení teritoria, zbytky kořisti, známky po hledání živočišné a rostlinné potravy v terénu, chlupy zachycené na stromech, hlasové projevy apod. Přímé pozorování medvěda je vzácné a náhodné.

 

 

Stopy a stopní dráhy medvěda

Na zadních i předních končetinách má medvěd po pěti prstech s dlouhými drápy. Je ploskochodec. Došlapuje na chodidlo, které se ve stopě otiskuje celé nebo téměř celé. Zadní šlépěj medvěda o hmotnosti kolem 100 – 150kg je 18-22cm (u starých velkých samců až 30cm), šířka 12-16cm. Přední šlépěje jsou dlouhé 14-17cm, široké přibližně jako zadní - 16cm. Otiskují se v ní pouze bříška prstů s drápy a malá část chodidla, neboť medvědi v pohybu nedošlapují na celou plochu chodidel předních běhů. Celý otisk předního chodidla lze pozorovat na místech, kde medvěd stál nebo pomalu kráčel. Délka kroku je 50-60cm. Šířka rozkroku je nečastěji kolem 20cm. Je proměnlivá podle stáří a velikosti zvířete. Ve stopní dráze se většinou otiskne celé zadní chodidlo a část předního, přičemž přední šlépěj je vytlačena před zadní.  

 

 

 

Trus medvěda

Trus medvěda je tvaru hrubého válce (tloušťky 3-6 cm) a nebo velké kupy. Je rozdílný podle ročního období a potravní nabídky. Medvěd je všežravec, proto se v jeho trusu objevují zbytky rostlinné i živočišné potravy.

 

 

Značení teritoria

Nepřehlédnutelné jsou v terénu teritoriální znaky medvěda. Své teritorium si značí a brání. Optické signály vytváří převážně na jehličnatých stromech (často jsou to samostatně stojící stromy u chodníků), kde zuby vykouše a drápy vyrve kůru stromů. Jsou vidět zdaleka a mají odradit od pobytu jiného medvěda v tomto teritoriu. Bývají ve výšce až 2,5 m. Tuto značku doplňuje pachem moči.

 

 

Zbytky kořisti

Medvědi svou kořist usmrtí jedním nebo několika mocnými údery tlap do hlavy, týla nebo hřbetu. Po těchto úderech jsou jasně patrné rozsáhlé podlitiny a zlomeniny. Hlava kořisti bývá nepřirozeně otočená, z ústní a nosní dutiny vytéká krev (znak vnitřního krvácení). Pokud medvěd kořist kousne, tak vždy do plecí a šíje. Při konzumaci nejdříve načíná hrudní koš nebo břišní krajinu, nejprve sežere vnitřnosti nebo vykouše vemeno. Medvěd někdy ulovené zvíře roztrhá a části těla můžeme nalézt na větší ploše.

 

 

 

Hlasové projevy

Hlasové projevy souvisí s vydáváním výstražných zvuků při obhajování svého teritoria, potravy, svých mláďat a nebo při pocitu ohrožení. Může to být hluboké mumlání, bručení až silný řev.

stáhněte si: hlas medvěda

 

Další pobytové znaky

Mezi další pobytové znaky medvěda lze zařadit znaky při získávání potravy – rozhrabané mraveniště, vybrané včelí nebo vosí hnízdo, zvratky (např. u ovesných polí), polámané větve stromů (ovocných stromů nebo jeřabin), rozbité pařezy (při hledání larev hmyzu), obrácené kameny (při hledání hmyzu a menších zvířat), slehnutá místa (např. při obírání borůvek), zbytky po konzumaci kukuřice nebo obilovin apod. Mohou to být například i chlupy zachycené na stromech (medvěd se často otírá o poškozené stromy, ze kterých vytéká pryskyřice).

K vyhodnocení pobytových znaků potřebujeme provádět kvalitní dokumentaci. Spolehlivá identifikace šelmy je někdy možná pouze tím, že je k dispozici více důkazů. Důkladně by mělo být prohlédnuto okolí usmrcené kořisti i kořist sama.  Nacházejí se zde stopy a další pobytové znaky. Všímáme si i zvláštností.

chlupy na stromech

 

 obrácené kameny (při hledání hmyzu a menších zvířat)

 

foto: Michal Babnič, Tomáš Flajs , Michal Šulgan, František Šulgan