MEDVĚD HNĚDÝ (URSUS ARCTOS)
obecně - rozšíření - život - pobytové znaky - ohrožení - ochrana - medvěd a lidé
Rozšíření a početnost v Evropě
Medvěd hnědý se původně vyskytoval v celé Evropě. Později však z většiny území vymizel. Hlavními vlivy byl růst lidské populace, zmenšování rozlohy lesů, rozšiřování zemědělské půdy a samozřejmě lov. Odhady populace, které jsou uvedeny v následujících kapitolách jsou nepřesné. Sčítání medvědů je obtížné a proto i odhady, které jsou uvedeny, jsou vyhodnocovány jako hrubé. Dnes se v Evropě vyskytuje asi 50 000 medvědů (z toho 37 500 ks tvoří tzv. severovýchodní evropská populace – Rusko (evropská část).

Hustota jednotlivých populací je rozmanitá a závisí na dostupnosti potravy, velikosti odstřelu a obdobích nárůstu a ústupu populace. Evropskou populaci tvoří evropská část Ruska a severní Evropa – Skandinávie (Norsko, Švédsko, Finsko), dále zasahuje výskyt do Estonska. Lotyšska, severní části Běloruska. Středoevropskou populaci tvoří hlavně medvědi obývající západní a severní část karpatského oblouku – Česká republika, ale hlavně Slovensko a jižní část Polska – při hranicích se Slovenskem a jižní Rakousko. Dále populace zasahuje do východní a jižní části evropského kontinentu – východní a jižní část karpatského oblouku – Ukrajina a Rumunsko, a dále jižní Evropa – Balkánský poloostrov – Bulharsko, Řecko, Makedonie, Albánie, Jugoslávie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Slovinsko.
Mezi další populace patří dvě izolované populace v severní a střední Itálii. Poslední zbytky evropské populace tvoří populace medvěda hnědého v Pyrenejích (Francie a Španělsko) a severozápadní oblast Španělska – západní část pohoří Cantabria.

NEJPOČETNĚJŠÍ POPULACE |
||
Severovýchodní Evropa |
Evropská část Ruska, severní část Běloruska, Estonsko, Lotyšsko, Finsko |
37 500 |
Karpatská populace |
Česká republika, Slovensko, Polsko, Ukrajina, Rumunsko |
8100 |
Dinárská–Východoalpská populace |
Rakousko, Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Jugoslávie, Makedonie, Albánie, Řecko. |
2800 |
Skandinávská populace |
Norsko, Švédsko |
1000 |
pohoří Rila – Rodopy |
Bulharsko, Řecko |
520 |
MALÉ IZOLOVANÉ POPULACE |
||
pohoří Apeniny |
Itálie |
40 - 50 |
Jižní Alpy |
Itálie |
4 |
Pyreneje |
Španělsko, Francie |
6 |
pohoří Cantabria |
severozápadní Španělsko |
50 - 60 |
VYSAZENÉ POPULACE |
||
Rakousko |
vysazeni v letech 1989-93, střední Rakousko |
13 - 16 |
Pyreneje |
vysazeni v roce 1996-97, centrální Pyreneje, ESP-FRA |
5 |
Polsko |
vysazeni 1938-44, neúspěšné, Bialowiezsky prales |
0 |
Rozšíření na Slovensku
Mezi první a druhou světovou válkou se na území Slovenska vyskytovalo asi 20 – 30 medvědů. V roce 1932 přežívá zbytek medvědí populace v lesích středního Slovenska. V roce 1933 byla zavedena ochrana medvěda. Po druhé světové válce žilo na území Slovenska 50 až 80 medvědů, v roce 1953 již kolem 200 a v šedesátých a sedmdesátých letech vzrostl počet medvědů na 300 až 330 jedinců. Díky jeho zvýšené ochraně je populace medvědů na Slovensku stabilizovaná a tvoří ji asi 800 jedinců. Na základě výjimek ze zákona o ochraně přírody a krajiny je každoročně povolován tzv. regulační lov asi 10% populace medvěda.

oblasti trvalého výskytu medvěda hnědého na Slovensku

Rozšíření v České republice
Medvěd hnědý byl až do konce 19. století trvalou součástí české zvířeny. Poslední medvěd byl v Čechách zastřelen na Šumavě v roce 1856, na Moravě pak v roce 1894. Díky dlouholeté ochraně těchto šelem na Slovensku a návaznosti pohraničních pohoří se medvědy do České republiky znovu vracejí. V Beskydech je od roku 1973 každoročně zaznamenáván jejich výskyt. Celkový počet medvědů zřejmě nepřesáhne 5 kusů. Jedná se zejména o výskyty mladších medvědů, kteří se sem dostávají hlavně v letních měsících, vzácně někteří z nich v Beskydech přezimují. Každoročně se v Beskydech vyskytují i medvědice s medvíďaty. Na území České republiky se vyskytují zejména v oblasti Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků, někteří jedinci se dostanou i do Bílých Karpat a Jeseníků.

Mapa rozšíření medvěda hnědého v České republice

Foto: Jan Husák, Tomáš Flajs