RYS OSTROVID (LYNX LYNX)

obecně - rozšíření - život - pobytové znaky - ochrana - rys a lidé

Rys a lidé

S rozšiřujícím se osídlením naší krajiny původní populace rysa ustoupila zvyšujícímu tlaku, který postupně vyústil až v její úplné vyhubení. Za hlavní příčinu zániku původních populací rysa lze označit přímé pronásledování člověkem, změny ve skladbě našich lesů a posléze klesající lesnatost našeho území.

Intenzivní pronásledování velkých šelem u nás má své počátky již v dobách hospodářského podnikání renesančních velkostatků, tedy zhruba od konce 15. století. Nejradikálnější ústup velkých šelem se však datuje do dob tereziánských a josefinských, kdy vedle nařízeného „hubení velkých šelem myslivci a poddanými“ došlo současně k rychlé přeměně původních lesních porostů na uměle zakládané monokultury.

 

Možnou ochranou hospodářských zvířat před rysem je pastva pod dohledem pastevce a psů nebo s pomocí elektrických ohradníků. Účelnou ochranou ovcí proti rysům jsou široké krční límce se zvonci.

 

Je to jediné bezpečí, které mu člověk dokáže zajistit? Střety s člověkem nedopadají pro rysa dobře.

 

 

V oblasti, kde se rys vyskytuje je tato šelma považována za nejméně problematického predátora. Negativní vztah k rysovi má základ v těchto střetech:

 

- S myslivci, kteří jej viní z redukce zvěře a tím ke zhoršení její dostupnosti. Zde je tedy negativní postoj založený na konkurenci dvou stran, myslivce a šelmy.

- S chovateli hospodářských zvířat, které rys připravil o toto zvíře. Negativní postoj chovatelů by se měl alespoň částečně snížit tím, že dochází k poskytování náhrad škod způsobených rysem.

- S návštěvníky oblastí s výskytem rysa. Tento negativní  postoj je založen na neznalosti života této šelmy.

 

    

Rys nepředstavuje pro člověka žádné nebezpečí.

 

Přístup člověka k této šelmě se může zlepšit pouze v případě, že sami lidé pochopí, že rys nepředstavuje ani nebezpečí, ani potravního konkurenta. Proto je nezbytně nutná informovanost veřejnosti o životě rysa, jeho chování i začlenění v ekosysému jako takovém. K tomu by měla přispět i tato výstava a webová prezentace.

 

 

Foto: Karel Brož, Jaroslav Červený, František Šulgan