VLK (CANIS LUPUS)

obecně - rozšíření - život - pobytové znaky - ohrožení - ochrana - vlk a lidé

 Zařazení

Druh:  Vlk (Canis lupus, Linnaeus, 1758)
Čeleď: Psovití (Canidae)
Řád: Šelmy (Carnivora)
Třída: Savci (Mammalia)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Kmen: Strunatci (Chordata)

 

 

Druhy vlků

1. Vlk obecný (Canis lupus)

- Vlk obecný kanejský (Canis lupus alces; Goldman, 1941 †)

- Vlk obecný arktický (Canis lupus arctos; Pocock, 1935)

- Vlk obecný mexický (Canis lupus baileyi; Nelson and Goldman, 1929)

- Vlk obecný novofoundlandský (Canis lupus beothucus; G.M.Allen & Barbour, 1937 †)

- Vlk obecný mongolský (Canis lupus chango; Gry, 1863)

- Vlk obecný španělský (Canis lupus deitanus; Cabrera, 1907 †)

- Vlk obecný horský (Canis lupus fuscus; Richardson, 1839 †)

- Vlk obecný pralesní (Canis lupus hallstromi; Troughton, 1958

- Vlk obecný ostrovní (Canis lupus hattai; Kishida, 1931 †)

- Vlk obecný japonský (Canis lupus hodophilax; Temminck, 1839 †)

- Vlk obecný Hudsonův (Canis lupus hudsonicus; Goldman, 1941)

- Vlk obecný eurasijský (Canis lupus lupus; Linnaeus, 1758)

- Vlk obecný arizonský (Canis lupus mogollonensis; Goldman, 1937 †)

- Vlk obecný texaský (Canis lupus monstrabilis; Goldman, 1937 †)

- Vlk obecný prériový (Canis lupus nubilus; Say, 1823)

- Vlk obecný kanadský (Canis lupus occidentalis; Richardson, 1829)

- Vlk obecný indický (Canis lupus pallipes; Sykes, 1831)

- Vlk obecný černý (Canis lupus pambasileus; Elliot, 1905)

- Vlk obecný iberský (Canis lupus signatus; Cabrera, 1907)

- Vlk obecný polární (Canis lupus tundrarum; Miller, 1912)

   = Vyhynulý poddruh


2. Vlk rudohnědý (Canis rufus)

Jako vlci jsou někdy označováni i šakali (Canis aureus, Canis adustus, Canis mesomelas), kojot (Canis latrans), dingo (Canis dingo), vlček etiopský (Canis simensis), pes (vlk) hřivnatý (Chrysocyon brachyurus) a dhoul (vlk rudý) (Cuon alpinus).
Postupná domestikace tohoto druhu vedla k vydělení stovek plemen poddruhu Canis lupus familiarispsa domácího.

 

Obecný popis

Výška v kohoutku – 65 až 80 cm
Délka těla – 105 až 160 cm
Hmotnost – 30 až 70 kg (samci jsou těžší než samice)
Délka ocasu – 38 až 60 cm
Výška ušního boltce – 10 až 15 cm
Věk – 12 až 15 let
Způsob života – ve smečce i samotářsky, ve smečce 4 až 9 jedinců
Doba páření – leden až duben
Doba březosti – 59 až 63 dní
Doba narození mláďat – duben až květen
Počet mláďat – 4 až 6, výjimečně až 13
Hlavní potrava – jeleni, srnci, divoká prasata, drobní savci, hmyz, byliny,

 

Jak vypadá?

Vlk je největším zástupcem psovitých šelem. Samci jsou větší než samice. Mezi různými poddruhy jsou rozdíly v hmotnosti i zbarvení srsti. Barva srsti je proměnlivá, nejčastěji bývá v odstínu barvy šedé. Ve smečce můžeme pozorovat různé zbarvení vlků, od šedé až počernou nebo hnědou. I štěňata z jednoho vrhu mohou být různého zbarvení. Stínování je patrné na kožichu všech vlků a tvoří specifický vzor s rozlišovací funkcí. Tmavší srst tvoří pruh okolo celého krku a táhne se přes záda až na konec ocasu, kde splývá s tmavšími chlupy. Na hlavě tvoří tmavší srst okolo očí a uší charakteristickou masku. Má širokou hlavu, krátké špičaté uši a šikmé žluté oči. Vlci mají celkem 42 zubů, tesáky jsou ostré a lehce zakroucené pro pevné uchopení kořisti. Jsou dlouhé až 6 cm. Velmi ostré jsou i řezáky. Umožňují vlkovi ukusovat z kořisti velké kusy masa. Nejlépe vyvinutými smysly vlka jsou čich a sluch. Čich je asi milionkrát lepší než u člověka. Vlci mají velké ušní boltce které mohou ovládat pomocí sedmnácti svalů, což jim umožňuj snadno zachycovat a zaměřovat zdroj zvuku. I zrak vlka je velmi ostrý a dokáže zachytit i nepatrný pohyb. Nehybné objekty však snadno přehlédne. Vlci nevidí v celém barevném spektru jako člověk, nýbrž vidí černobíle, což je velká výhoda za šera. Vlk má vysoké nohy a svěšenou oháňku.

 

 

Rozdíly mezi psem a vlkem

(E.T.Seton – Kniha lesní moudrosti)
"Pořídil jsem desítky kreseb odlitků, otisků, fotografií a náčrtů vlčích a psích stop. A nenašel jsem jediný spolehlivý rys, který by je odlišoval. Jeden lovec říká, že vlk má poměrně malé vnější prsty. Ano někdy. Ale nemá je malé ve srovnání s kolií. Jiný tvrdí, že vlk má delší chodidlo. A přece se nemůže srovnávat s bernardýnem. Vlk zvedá nohu čistě a netáhne prsty. Ale to dělají i mnozí psi, zejména vesničtí. Všechny tyto rozlišovací znaky selhaly. Vlk vcelku chodí lépe než pes. Jeho stopy se obvykle kryjí, ale ne vždy a u některých vlků jen zřídka.
Jestliže sledujete ve sněhu vlčí stopu několik kilometrů, zjistíte, že obezřele směřuje k nějakému neobvyklému nebo slibnému místu. Je to očividně stopa podezíravého, plachého tvora, kdežto stopa psa je přímá a obvykle nebojácná. To však neplatí u psů, kteří pytlačí či dáví ovce. Proto ani v divočině nejsou žádné bezpečné rozlišovací znaky. Člověk může usuzovat jen podle pravděpodobných okolností. Často jsem slyšel nezkušené lovce vychloubat se, že „mohou vždycky říci, jaká je to stopa“. Ale starší lovci obvykle říkají: „Ne, nikdo to nemůže tvrdit docela jistě“."

 

Rozdíly mezi vlkem a psem se dají rozdělit  na dvě skupiny

– rozdíly fyzické

- rozdíly v chování (etologii)

 

Na první pohled není těžké rozeznat psa od vlka. Některá plemena psů jsou ale vlku velmi podobná – německý ovčák, malamut, husky. Ještě těžší je to v případě kříženců psů a vlka.

 


 


Víte, že …

- Vlk stráví získáváním potravy téměř jednu třetinu svého života

 

- Kořist dokáže ucítit na vzdálenost až tří kilometrů.

 

- Čich vlka je asi milionkrát lepší než u člověka. Čichová tkáň vlka zabírá plochu 14 x větší než čichová tkáň člověka a obsahuje asi 200 mil. smyslových buněk, zatímco lidská pouze 5 mil.

 

- Má výborný sluch a dokáže se skvěle orientovat ve stopách.

 

- Vlci slyší až do frekvence 250 Hz zhruba stejně jako člověk, ovšem se zvyšující frekvencí se zlepšuje i jejich sluch. Jsou schopni vnímat zvuk až do frekvence 100 kHz (člověk pouze do 22 kHz). Dokáží také uzavřít vnitřní ucho tak, aby od okolního hluku oddělily ty zvuky, na které se chtějí zaměřit.

 

- Vlci vidí černobíle, což je velká výhoda za šera.

 

- Vlci jsou stejně jako psi nebo kočky citliví na vibrace a dokáží rozpoznat blížící se zemětřesení několik dní před jeho příchodem.

 

- Při hledání potravy dokáže urazit až několik stovek kilometrů.

 

 

- Kořist může pronásledovat i několik kilometrů a vyvinout při tom okamžitou rychlost až 60 km/h.

 

- Díky kolektivnímu způsobu lovu dokáže vlčí smečka ulovit zvíře vážící i přes 500 kg.

 

- Plné velikosti vlk dosáhne ve věku okolo 1 roku.

 

- Vlci, stejně jako ostatní psovité šelmy, mají speciální postavitelné chlupy rostoucí okolo páteře od krku k zadní části ramen. Naježení těchto chlupů signalizuje hrozbu nebo strach.

 

- Vlčí kožešina se skládá ze dvou vrstev. Spodní vrstva se nazývá podsada a je jemná, hustá a má světlou barvu. Vrchní krycí vrstva je složena z dlouhých pesíků a má za úkol odvádět vodu a udržovat tak spodní vrstvu suchou.

 

- Stínováním srsti jsou zvýrazňovány postoje těla a výrazy tváře které vlk používá ke komunikaci.

 

- Vlci mají, stejně jako ostatní psovité šelmy, celkem 42 zubů: 20 v horní čelisti a 22 v dolní.

 

- Vlk dokáže svými čelistmi vyvinout tlak až 100 kg/cm2, což mu dovoluje rozkousávat i velké kosti. Pro srovnání - německý ovčák dokáže vyvinout tlak pouze 50 kg/cm2.

 

- Pes má oproti stejně velkému vlku až o 30 % menší hmotnost mozku.

 

 

Kresba Ludvík Kunc, foto Karel Brož, Jan Husák