VLK (CANIS LUPUS)

obecně - rozšíření - život - pobytové znaky - ohrožení - ochrana - vlk a lidé

Pobytové znaky

Mezi pobytové znaky vlka patří stopy, trus a značení teritoria, zbytky kořisti, známky po hledání živočišné a rostlinné potravy v terénu, chlupy zachycené na stromech, hlasové projevy apod. Přímé pozorování vlka je vzácné a náhodné.

 

Stopy a stopní dráhy vlka

Stopa vlka se podobá šlépějí psa. Otiskuje se pouze přední část chodidla a bříška prstů. Otisky bříšek dvojice prostředních prstů jsou proti psím šlépějím předsunuty před špičky krajních prstů. Tím připomínají liščí šlépěje. Šlépěj má většinou protáhlý tvar, ale otisk přední tlapy může být při roztažení prstů i kruhovitý. Zadní šlépěj je opatřena stejně jako přední nápadně silnými drápy, jejichž otisky jsou při srovnání s drápy psů delší a špičatější. Tato šlépěj je o poznání menší a užší než přední šlépěj. Zadní šlépěj dospělého vlka je dlouhá 7,5 až 8 cm, široká 5,5 až 7 cm. Přední šlépěj je dlouhá 9,5 až 11 cm, široká 8,5 až 10 cm. Délka kroku při pomalé chůzi je kolem 80 až 90 cm, při klusu bývá dlouhá kolem 100 cm a v úprku kolem 150 cm i více. Klusající vlk „čáruje“ a při tomto pohybu vznikají dvojstisky souběžných šlépějí.

 

 

 

 

 

 

Trus

Trus vlka připomíná trus psa. Je tmavě šedý, dlouhý 10 až 15 cm i více, široký 2,5 až 4 cm. Někdy se rozpadá na menší kousky. Obsahuje srst a zbytky kostí, někdy i rostlinné zbytky.  Močí a trusem si vlk značí hranice loveckého teritoria smečky. Značení je pravidelné. Upřednostňuje svážnice, chodníky a vyvýšená místa. Močí značí výrazné body v terénu.

 

 

Zbytky kořisti

Zbytky kořisti rovněž signalizují přítomnost vlka. Konzumace ulovené zvěře, usmrcené zpravidla prokousnutím hrdla, začíná otevřením hrudního koše a břišní dutiny nebo svalovinou končetin. Pak vlk konzumuje trup, hlavu a zbytky včetně kostí. Při výběru volně žijící zvěře má taktika vlčího lovu dvě fáze – testovací (výběr kořisti) a fázi vlastního lovu. Při lovu hospodářských zvířat vlk neuplatňuje princip selekce, ale taktiku rozruchu. Snaží se rozehnat stádo a dostat kořist na odlehlé místo, kde ji usmrtí a může i v klidu konzumovat.

 

 

 

Hlasové projevy

Hlasovými projevy (vytí, štěkání) si vlci označují svůj domovský okrsek. Někteří znalci tvrdí, že se dá podle počtu vyjících vlků poznat počet vlků ve smečce.

stáhněte si: hlas vlka

 

Rozdíly mezi psem a vlkem

(E.T.Seton – Kniha lesní moudrosti)
"Pořídil jsem desítky kreseb odlitků, otisků, fotografií a náčrtů vlčích a psích stop. A nenašel jsem jediný spolehlivý rys, který by je odlišoval. Jeden lovec říká, že vlk má poměrně malé vnější prsty. Ano někdy. Ale nemá je malé ve srovnání s kolií. Jiný tvrdí, že vlk má delší chodidlo. A přece se nemůže srovnávat s bernardýnem. Vlk zvedá nohu čistě a netáhne prsty. Ale to dělají i mnozí psi, zejména vesničtí. Všechny tyto rozlišovací znaky selhaly. Vlk vcelku chodí lépe než pes. Jeho stopy se obvykle kryjí, ale ne vždy a u některých vlků jen zřídka.
Jestliže sledujete ve sněhu vlčí stopu několik kilometrů, zjistíte, že obezřele směřuje k nějakému neobvyklému nebo slibnému místu. Je to očividně stopa podezíravého, plachého tvora, kdežto stopa psa je přímá a obvykle nebojácná. To však neplatí u psů, kteří pytlačí či dáví ovce. Proto ani v divočině nejsou žádné bezpečné rozlišovací znaky. Člověk může usuzovat jen podle pravděpodobných okolností. Často jsem slyšel nezkušené lovce vychloubat se, že „mohou vždycky říci, jaká je to stopa“. Ale starší lovci obvykle říkají: „Ne, nikdo to nemůže tvrdit docela jistě“."

 

Rozdíly mezi vlkem a psem se dají rozdělit  na dvě skupiny

– rozdíly fyzické

- rozdíly v chování (etologii)

 

Na první pohled není těžké rozeznat psa od vlka. Některá plemena psů jsou ale vlku velmi podobná – německý ovčák, malamut, husky. Ještě těžší je to v případě kříženců psů a vlka.

 


 

 

K vyhodnocení pobytových znaků potřebujeme provádět kvalitní dokumentaci. Spolehlivá identifikace šelmy je někdy možná pouze tím, že je k dispozici více důkazů. Důkladně by mělo být prohlédnuto okolí usmrcené kořisti i kořist sama.  Nacházejí se zde stopy a další pobytové znaky. Všímáme si i zvláštností.


foto: Tomáš Flajs, Karel Brož, Ludvík Kunc, František Šulgan, kresba: Ludvík Kunc, Dana Bartošová