VLK (CANIS LUPUS)

obecně - rozšíření - život - pobytové znaky - ohrožení - ochrana - vlk a lidé

Vlci ve světě

Vlci díky své přizpůsobivosti osídlili téměř celou severní polokouli – od horkých polopouští až po severské tundry. Nebýt člověka pravděpodobně by časem osídlili celou Zemi. Až člověk je dokázal vytlačit do nepřístupných horských oblastí.

Dnes je vlk celosvětově kriticky ohrožený druh.

 

Vlci původně obývali celou Evropu. První známky přítomnosti vlků pochází z keltského období (zhruba 5. a 6. st.) - jedná se o nálezy z vykopávek a názvy některých lokalit.

V Evropě žije vlk v rozsáhlých lesních oblastech:

- Ruska a Běloruska (42500 ks),

- v karpatské oblasti (5500 ks),

- v dinárské a balkánské oblasti (5200 ks),

- na Pyrenejském poloostrově (2300 ks),

- v Pobaltí a severovýchodním Polsku (2000 ks),

- na Apeninském poloostrově (500 ks),

- v Norsku, Švédsku, Finsku a ruské Karélii vč. Poloostrova Kola (200 ks)

 

Teritorium jeho souvislého rozšíření v Evropě tvoří pás táhnoucí se od severní Skandinávie přes Finsko, Rusko a Karpaty až na Balkán, kromě toho se vlci vyskytují v jižní Skandinávii (norsko-švédská hranice), na Pyrenejském poloostrově, Apeninském poloostrově a v Alpách (Itálie, Francie, Švýcarsko). Ve střední Evropě obývají severovýchodní část Polska a další významné teritorium je v Západních Karpatech – na severu Slovenska a jihu Polska. Toto teritorium vlci v posledních letech rozšiřují směrem na západ a dostávají se tak až do Beskyd.

Rozšíření vlka

Současné rozšíření vlka v Evropě (podle J.Červený, P.Koubek, L.Bufka)

 

Rozšíření v České republice

Písemné záznamy o vlcích jsou zaznamenány od 11.století. Od počátku 12.století probíhá ve střední Evropě tzv. vesnická kolonizace. V této době jsou lesy káceny a vypalovány, čímž dochází ke zmenšování životního prostoru vlků i snižování počtu zvěře. Začínají se objevovat první záznamy o škodách na domestikovaných zvířatech a tím i konflikty mezi vlkem a člověkem. Ve 14. století se začínají používat střelné zbraně a zvyšuje se i počet ulovených vlků. K lovu se používají i různé druhy pastí – železa, tlučky nebo tzv. vlčí jámy.

 

Ze 14. až 17. století pochází i dost zpráv o napadení člověka vlky. Zprávy nejsou hodnověrné, ale na jejich základě bylo v roce 1622 nařízeno chránit obce zátarasy a pastmi a všichni (i poddaní) měli povinnost se účastnit lovu vlků. V Čechách byl zastřelen poslední vlk na Šumavě v roce 1874, na Moravě v roce 1914 v Bukovci.

 

V Čechách se vlci znovu objevili v roce 1976. Jednalo se o vlky, kteří utekli ze zajetí v Národním parku Bavorský les, další vlk byl nalezen mrtvý v Kašperských Horách v roce 1996 a v roce 1998 byl autem sražen vlk v lokalitě Polečnice. Od druhé poloviny 90.let se ojediněle vlk vyskytoval rovněž v Rychlebských horách a Jeseníkách (nález upytlačeného vlka na Bruntálsku v roce 2005).


První věrohodné údaje o návratu vlků na území ČR máme z Beskyd. Od roku 1994 je každoročně zaznamenáván jejich výskyt. Souvisí to se zvětšováním vlčí populace na Slovensku a Polsku. Na příchod vlků nebylo připraveno místní obyvatelstvo, vznikalo hodně škod na hospodářských zvířatech. Od roku 2000 jsou škody způsobené vlkem hrazeny dle zákona č.115/2000 Sb. V současné době se na území České republiky vyskytuje do 10 vlků. Jediným pohořím v ČR, kde se vlk trvale vyskytuje jsou Beskydy.

Současné rozšíření vlka obecného (Canis lupus) v České republice

 

 

Rozšíření na Slovensku

V bývalém Československu bylo až do roku 1975 možné bez omezení počtu ulovených vlků lovit vlky celoročně. Byl zaznamenán velký pokles počtu vlků. Posledních asi 40 kusů zůstalo v oblasti severovýchodního Slovenska. Po roce 1945 dochází k rozšíření populace do oblasti středního Slovenska. V roce 1955 je zaznamenáván trvalý výskyt vlků v oblasti severovýchodního Slovenska, Vysokých Tatier, Oravy, Poľany a Slovenského krasu. Začátkem 70.let 20.století se areál výskytu zmenšil na oblast východního Slovenska. V roce 1975 byla uzákoněna půlroční ochrana vlka (v době rozmnožování). Přesto se každoročně ulovila asi 1/3 populace. V 80.letech se opět areál výskytu posouvá směrem na západ do hornatých oblastí severního a středního Slovenska, někteří se dostávají i do Maďarska a do České republiky. V současnosti se odhaduje, že  na území Slovenska žije asi 250 vlků. Jiné prameny uvádí 300 až 500 vlků.

Rozšíření vlka na Slovensku a migrační koridory


Informace: Peter Pilinský, Michal Adamec, Štátná ochrana prírody SR – MŽP SR - Bratislava

 

foto Karel Brož, Jan Husák, František Šulgan