Je za námi půlka listopadu a typická inverzní situace už několik dní nedovoluje Slunci prorazit tlustou vrstvu mračen. Proto vyrážíme na Malou Fatru, která bude (jak doufáme) čnít nad mraky.

Ve Vrátné dolině mrzne až praští (-5°C), sněhové děla bzučí a uměle dotvářejí atmosféru blížící se zimy.

Nad mraky však tušíme osluněné horské svahy.

Lanovkou jsme ve Snilovském sedle raz dva. Jaká to změna! Teplota 10°C, horské Slunce a úžasné výhledy.

A utíkáme rovnou na Velký Kriváň (1708 m n.m.), nejvyšší horu Malé Fatry. Odtud se otevírá dechberoucí výhled na hřebeny slovenských i českých hor, tyčících se z moře inverze.

Lúčanská část Malé Fatry s křivým Kľakem (1352 m n. m.) a plochým vrcholem Veľké Ľúky (1 475,5 m n.m.).

Malý Fatranský Kriváň (1670,9 m n. m.).

Na druhé straně se tyčí hradba Západních a Vysokých Tater, Velký Choč a vpravo Nízké Tatry. Slovensko jak na dlani!

Rozeznáte Tatranský Kriváň, Gerlach, Vysokou a Rysy?

Na opačné straně? Tam vykukují zpod přikrývky Kněhyně, Smrk, Lysá hora a Travný. Naše domácí Moravskoslezské Beskydy. A v dáli, napravo od Smrku, kam oko sotva dohlédne, rýsuje se tenká linka Hrubého Jeseníku, vzáleného 160km!

Pohledy do údolí berou dech.

Naštěstí se mračna turistů omezují jen na oblast v dosahu lanovky a proto už za vrcholem Chlebu můžeme volně dýchat.

Velký Rozsutec a Stoh vévodí východní části Malé Fatry.

Pohled do Vrátné doliny a na Velký Kriváň.

Na Poludňovém Gruni.

V moři je místa dost...

Fotografův ráj.

Stoh (1607,4 m n. m.) si svoje jméno určitě zaslouží. Vždyť jeho pravidelná pyramida skutečně připomíná kupu sena.

Rozeklaný Velký Rozsutec (1610 m n. m.) taky nemá svoje jméno úplně náhodou.

Vzhůru na Stoh!

Až z vrcholu můžeme obdivovat pyramidální stíny obou velikánů. Stín Stohu dokonce korunuje barevná "gloriola", optický úkaz vznikající zpětným ohybem světelných paprsků.

What a wonderful world!

Nad Tatrů sa neblýská, zato pod Tatrů je hustá hmla.

Pohled k jihu.

Pohled ku severu.

Velká Fatra pod peřinou.

Helios na svém slunečním vozu dnes na obloze dlouho nepobyl a schoval se nám za Kriváň. Asi je mu taky zima.

Mračné peřiny se valí, stín Stohu se prodlužuje do atmosféry a slovenské hory se ukládají na kutě.

Dobrú noc, mohutná Bystrá, ostrý Kriváni i tobě velký Gerlachu!

Dobre spi, Chopku. I ty velký Zázvore, který čníš z Nízkých Tater nejvýše!

Dobrú noc Rakytove i moje milá Ploská!

Spěte sladce, slovenské hory!

Poslední pohled věnuji našim Beskydským kopcům.

Kopcům? Ne snad ostrovům na širém oceánu?

Dobrou noc, královno Beskyd. Jedeme domů s pocitem, že jsme se na chvíli ocitli v jiné dimenzi!